Armádní generál Josef Kroupa (28.9.1861 - 2.6.1924)

Životní dráha Josefa Kroupy byla obdivuhodná: Jako jediný Čech ve 20. století dosáhl vojenské hodnosti c.k. polního podmaršálka. Po skončení války přijal službu v Československé armádě a byl jmenován velitelem 7. pěší divize v Olomouci jako armádní generál. Generál Kroupa byl člověk s mimořádně kulturním rozhledem. Zásadně se zasloužil o vznik a rozvoj českého divadla v Olomouci a také o rozvoj olomouckého sportu. Zemřel ve funkci tajemníka Městského divadla.

Studoval na Real-Schule v Českých Budějovicích a na Infanterie-Kadetten-Schule v Praze, v září 1880 se stal velitelem čety Infanterie-Regiment Nr. 74, od listopadu 1887 zastával funkci zástupce velitele Infanterie-Regiment Nr. 98 a v září 1888 učitelem Infanterie-Kadetten--Schule v Budapešti. Ze zdravotních důvodů byl v listopadu 1891 propuštěn, ale již v lednu 1894 byl opět aktivován jako učitel Landwehr-Kadetten-Schule ve Vídni, v lednu 1898 se stal velitelem roty Landwehr-Infanterie-Regiment Nr. 14, od května 1905 velel praporu Landwehr--Infanterie-Regiment Nr. 32 a v listopadu 1910 se stal velitelem Landwehr-Infanterie-Regiment Nr.2.

Po vypuknutí první světové války byl jmenován velitelem 8. Landsturm-Infanterie-Brigade, v jejímž čele bojoval na ruské frontě, v prosinci 1914 mu byla udělena generálská hodnost a byl přidělen k velitelství 3. Armee jako generál pro zvláštní úkoly. Od července 1915 velel 29. Infanterie-Division na ruské frontě, v dubnu 1916 se stal velitelem 59. Infanterie-Division na italské frontě a od července 1916 na ruské frontě. Od května 1917 velel operační skupině na italské frontě, v říjnu 1917 se stal velitelem 56. Infanterie-Division na italské frontě, v únoru 1918 byl za vojenské zásluhy povýšen do šlechtického stavu (Edler von Kroupa), ale po vyhlášení příměří byl v listopadu 1918 zajat.

V prosinci 1918 byl propuštěn ze zajetí a zařazen do československé branné moci v hodnosti polního podmaršálka, byl designován na funkci zemského vojenského velitele na Slovensku, z politických důvodů však jmenován nebyl. V červnu 1919 se stal velitelem 8. pěší divise domácího vojska a od ledna 1920 stál v čele 7. divise. V prosinci 1922 mu byla udělena nejvyšší generálská hodnost, ale již v únoru 1923 byl penzionován.

Z dokumentů Vojenského archívu v Praze

Josef Kroupa, polní podmaršálek
v ČSR generál II. hodnostní třídy
narozen28. září 1861, Žatec
zemřel2. června 1924, Olomouc
národnostčeská
náboženstvíevangelické - helvétské
vzdělání:
1871 - 1875nižší reálka s vyučovací řečí českou v Praze
1875 - 18775. a 6. třída vyšší reálky s vyučovací řečí německou v Čes. Budějovicích
1877 - 18803 ročníky pěší kadetní školy v Praze s prospěchem výborným
28. září 1878odveden u doplňovacího okr. velitelství č. 28 v Praze
1897 - 1998kurz pro štábní důstojníky zeměbrany
1902zkouška na majora generálního štábu
rodinné poměry (1922)ženatý , 1. syn (14. 6. 1901), 1 dcera (22. 10. 1894)
znalost jazyků (1922)německy slovem i písmem velmi dobře, maďarsky slovem dobře

Popis služební činnosti

vojín - rotmist
pěší pluk č. 74frekventant pěší kadetní školy, poté u roty28.9.1878-18.8.1880Praha
kadet, podporučík
velitel čety19.8.1880-31.8.1882Plzeň
poručík
velitel čety1.9.1882- 30.9.1883Bolzano, Vahrn(Tyroly)
vel.školy jednor.dobrovolníků1.10.1883-30.9.1885Hr. Králové
1.10.1885- 30.9.1887Kotor, Zadar
1.10.1887- 31.10.1887Terezín
nadporučík
pěší pluk č. 98velitel čety1.11.1887-9.10.1888Josefov
učitel na pěší kadetní škole10.10.1888-31.10.1891Budapest
přemístěn k pěš. pluku č. 74na dovolené bez požitkůod 1.11.1891
nadporučík v zálozepřeložen do zálohy1.11.1892
zeměbr.prap.č.29vel.roty5.1.1894-28.2.1895Liberec
zeměbr.prap.č.44vel.rotyJaroměř
nadporučíkaktivován19.4. 1894
kapitán 2.třídy
zeměbr. pěší pluk č. 11velitel roty1.3.1895- 30.6.1898Videň
kapitán 1.třídy
učitel na zeměbr.pěší kadetní škole ve Vídni
v kurzu pro štábní důstojníky ve Vídni
zeměbranecký pěší pluk č.141.7.1898-31.10.1899Kroměříž
kurz pro štáb.důstojníky ve Vídni
velitel roty1.11.1899-31.10.1900Brno
zeměbranecký pěší pluk č. 81.11.1900-30.4.1903Praha
velitel školy jednor.dobrovolníků
major
zeměbranecký pěší pluk č. 32velitel praporu1.5.1903-31.10.1905Novy Sacz
zeměbranecký pěší pluk č. 25velitel praporu1.11.1905-30.4.1907Kroměříž
pluk zemských střelců č. IIvelitel praporu1.5.1907-31.10.1910Bolzano, Fucine
podplukovník
zeměbranecký pěší pluk č. 21.11.1910-7.8.1914Linec
plukovník
40. domobranecká brigádavelitel
8.8.1914-4.11.1918 v poli
86. střelecká brigádavelitel
generál V. hodn. třídy1.1.1915
59. pěší brigádavelitel
43. střelecká divizepřechodný velitel
9. pěší divizevelitel
generál IV. hodn. třídy1.11.1917
44. střelecká divizevelitel
sborová skupina "KOZISLATA"velitel
29. pěší divizevelitel
sborová skupina "YKWA"velitel
59. pěší divizevelitel
skupina "ADIŽE"velitel
14. sborpřechodný velitel
6. střelecké divizevelitel
upadl do italského zajetí u MEZZOLOMBARDO4.11.1918-10.12.1918
přihlásil se do činné služby v čs.armádě u voj. atašé v Římě6.11. 1918
7. ( 8.) pěší divizevelitel9.6.1919-12.10.1919Uh.Hradiště
7. pěší divizevelitel13.10.1919-1922Olomouc

Popis činné služby za války a mobilizace

na ruském bojištiod 8.8.1914 do 25.6.1915velitel brigády, přechodně velitel divize a sborové skupiny
od 26.6.1915 do 12.4.1916velitel divize a velitel sborové skupiny
na italském bojištiod 13.4.1916 do 10.6.1916velitel divize
na ruském bojištiod 11.6.1916 do 20.9.1916velitel divize
na rumunském bojištiod 21.9.1916 do 15.4.1917velitel divize
na italském bojištiod 16.4. 1917 do 4.11. 1918velitel divize, velitel sborové skupiny, přechodně velitel sboru
zajat4. 11. 1918
válečné tažení proti Maďarůmod 8. 6. 1919velitel divize
částečná mobilizaceod 25. 10. do 15. 11. 1921velitel divize

© 2012 Signum belli Úvodní strana | Signum belli 1914